Proč si vlastně necháváme stavět betonová oplocení na klíč, když by tuto práci zvládl šikovný kutil? Jaký je rozdíl mezi teorií a praxí, když víme, že je to stavebnicový systém suchého zdění a není k tomu zapotřebí žádná malta?
Vykládka stavebnin – představte si, že si objednáte komponenty na betonový plot a dovezou vám je kamionem, kde je vyloží před dům na ulici. Bude však zapotřebí odvézt je na staveniště, které se nachází na druhé straně zahrady, tedy například do vzdálenosti zhruba třiceti metrů. Betonové dílce budou umístěné na paletách o celkové hmotnosti něco přes jednu tunu. Na to budete potřebovat nakladač či vysokozdvižný vozík, a toto také musíte zaplatit.
Otvory pro sloupky – betonové sloupky se musí zabetonovat do země, do minimální hloubky 80 cm. Bude-li zapotřebí vykopat jámy pro plot kolem celé zahrady, může se jednat třeba o šedesát otvorů a to už je poměrně náročný úkol i pro profesionály. Bez mechanizace to bude úmorná dřina. Mechanizaci však opět musíte u svépomocné akce zaplatit. Navíc, ne všude musí nutně být v zemi ornice, jejíž hloubení je vcelku snadné. Někde můžete narazit na skálu, kameny, stavební sutiny, zahrabané pletivo nebo kusy armovacích drátů, někde mohou být kořeny stromů a keřů, které se nesmí porušit, a někde můžete narazit na inženýrské sítě – elektroinstalaci, zemní plyn, vodovodní potrubí.
Montáž desek – po vytvrdnutí betonu u sloupků se začínají mezi jejich drážky vkládat jednotlivé desky. Ty se ale musí zvedat do velké výšky (například přes dva metry). Zvedání těžkých desek, vážících přes 70 kg, je další náročný úkol, který se bez mechanizačních prostředků stěží obejde. Většinou se k tomu používá autojeřáb anebo také elektrický kladkostroj podepřený trubkovou trojnožkou. Takže opět další mechanizace, kterou musíte nejen sehnat (jeřáb i s jeřábníkem), ale také zaplatit.